Dostupnost zdravotnictví je v Česku téměř nejvyšší z celé Evropy. V Řecku je nedostupné pro 12 % lidí

Dostupnost zdravotnictví je v Česku téměř nejvyšší z celé Evropy. V Řecku je nedostupné pro 12 % lidí
FOTO: Pixabay.com
30.11.2025 / ,

Dostupnost zdravotní péče se dá měřit mnoha různými způsoby. Jedním z nich je ten, kdy se naopak zjišťuje nedostupnost a to z různých důvodů a těmi asi nejzásadnějšími důvody jsou cena a vzdálenost zdravotní péče.

Eurostat tímto způsobem zjišťuje nedostupnost zdravotní péče napříč všemi evropskými zeměmi. Každý rok zjišťují u více než 270 tisíci lidí ze 130 tisíc evropských domácností, zda pro ně v daný rok byla v jejich zemi nedostupná péče a ptají se také na důvod té nedostupnosti.

Vybírat pak lidé mohou z důvodů jako je příliš vysoká cena, kterou si nemohou dovolit, nedostupnost kvůli vzdálenosti nebo nemožnosti se za zdravotní péčí dopravit, příliš dlouhý pořadník, strach z lékařů, neznalost specialisty či úplně jiné důvody.

Nejčastěji lidé volili první dva zmiňované, tedy finanční důvody a vzdálenost či nemožnost se za zdravotní péčí dopravit a Eurostat proto tyto dva důvody spojil dohromady.

Následující mapa pak ukazuje, pro kolik procent lidí v dané zemi bylo zdravotnictví nedostupné z jednoho z těchto důvodů. Tedy kvůli penězům či vzdálenosti. Čím tmavší, tím více nedostupné zdravotnictví v dané zemi v roce 2024 bylo.

Míra (ne)dostupnosti zdravotní péče (2024)

0,1 %
12,1 %
Data chybí

Zdroj dat: Eurostat

Z mapy jasně vyplývá, že Česká republika na tom není v tomto ohledu vůbec špatně. Ba naopak. Za nedostupné z důvodu ceny či vzdálenosti označilo v Česku zdravotní péči pouze půl procenta lidí a o kousek lépe na tom už je pouze Kypr a Malta. Naopak nejméně dostupné je pro lidi z těchto důvodů zdravotnictví ve Finsku, v pobaltských zemích a především v Řecku, kde za nedostupnou označilo zdravotní péči více než 12 % lidí.

Dostupnost zdravotnictví je v Česku téměř nejvyšší z celé Evropy. V Řecku je nedostupné pro 12 % lidí
Líbil se vám článek?
Autor: Ing. Petr Jeník
Původní profesí účetní, redaktor deníku, aktuálně datový analytik, absolvent Sociálně ekonomické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde pokračuje v Ph.D. studiu v oboru Aplikovaná ekonomie a správa.