Úřad práce každý měsíc zveřejňuje údaje o počtu nezaměstnaných osob hledajících práci a už jsme si tak nějak zvykli, že čísla jsou v ČR velmi nízká. V červnu to bylo 4,22 %, v září 4,55 %. Na první pohled malý nárůst, který však vyjde stát měsíčně na více než miliardu navíc.
Nejprve se podívejme na vývoj nezaměstnanosti od začátku roku 2025 a jen pro upřesnění, nezaměstnaností je myšlený podíl nezaměstnaných osob na počtu lidí v produktivním věku 15-64 let. Tedy ukazatel, který v ČR jako „nezaměstnanost“ běžně sledujeme a tato čísla vychází ze statistik Úřadu práce.
Podíl nezaměstnaných po měsících
Jak je vidět v grafu, podíl nezaměstnaných osob byl v červnu 2025 skutečně 4,22 % a v září 2025 se toto číslo zvýšilo na 4,55 %. Tedy přibližně o 0,3 procentního bodu. Najetím na graf však můžeme zjistit nejen ona procenta, ale i absolutní počty a zde vidíme, že v červnu bylo na Úřadu práce evidováno 293915 lidí a v září to bylo už 316803 lidí. Tedy o 22888 lidí hledajících práci více a to už nevypadá tak nevinně, jako hodnota 0,3 %.
A kolik tito lidé navíc evidovaní na Úřadu práce stát stojí? Je potřeba si uvědomit, že odchodem ze zaměstnání stát nejenže přichází o odvody v podobě daní a pojistného, ale zároveň mu vznikají náklady na podporu v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky, což vše v součtu v při průměrné výplatě necelých 50 tisíc korun činí cca stejných 50 tisíc. Vezmeme-li však v potaz to, že na ÚP většinou nejsou lidé s průměrnou mzdou, ale řekněme se mzdou na úrovni dvou třetin průměru, činí tyto přímé náklady pro stát cca 35 tisíc na osobu.
To ale není pochopitelně vše. Tito lidé by svým zaměstnavatelům přinesli daleko vyšší hodnotu a z té by právě ti zaměstnavatelé odvedli další daně. Oněch 50 tisíc na hlavu, o které stát s každým dalším člověkem na Úřadu práce přichází, je zcela jistě reálných a spíše ještě výrazně podhodnocených.
Pro přibližnou představu s touto částkou však počítat lze a při nárůstu o oněch cca 23 tisíc nově registrovaných lidí na Úřadu práce tak stát přichází o více než miliardu měsíčně navíc. Ročně tedy o více než 12 miliard. Desetinka sem, desetinka tam, a miliardy létají. Kdo by to byl řekl.
Čtěte také
Největší předvánoční zdražení se dá překvapivě očekávat u květáku
Trh s masem se mění: Na jatka putuje o 97 % méně koní než v roce 2000
Někde na poplatcích za odpad vyberou přes 4 tisíce ročně, jinde ani korunu
Užijte si levné hrozny, než jejich cena vylétne. Jako každé Vánoce
Vysoká inflace je definitivně pryč. Boty a oděvy meziročně dokonce zlevnily
